Přečtené knihy mi přibývají rychleji, než zveřejněné recenze na blogu. Asi nebudu moc vhodný pisatel knižního blogu. Blog jsem založila 25.02.2014, od té doby jsem publikovala k dnešnímu dni celkem 28 recenzí a přečetla 61 knih. Půlka knih měla štěstí a dostala možnost se mým prostřednictvím vám ukázat a třeba vás zaujmout, druhá půlka se musela spokojit jen s přesunem z to-read-listu do read-listu. Proč? Za všechno může čas. Tedy spíš jeho nedostatek. (Je opakem času nečas?) Mám tedy spoustu nečasu.
Většinu času strávím v práci, kde jsem 12 hodin. Bohužel mi náplň práce nedovoluje si číst (ale po pravdě, čtu na tajňáka pdf knížky v počítači, pojmenované jako pracovní soubor a skryté před slídivými zraky vedoucího). Vracím se domů pozdě a na napsání recenze už není ani čas, ani nálada. A tak se stává, že během práce přečtu knížku, doma padnu do postele bez recenze. Vstanu, mám volný den, ale usmívá se na mě další knížka.. Přece ji nemůžu nechat čekat! Nebo už mám ze zvyku rozečtenou další knihu. Jednu v pdf v práci a jednu klasickou tištěnou. Takže dočítám tu tištěnou, propadnu příběhu a už mi prostě nejde recenzovat ten příběh před touto knížkou. A takhle je to celé začarovaný kruh. Přečtu knížku, dočtu další, mezitím rozečtu další a další a další... Recenze tedy vznikají ve volných chvílích převzácného času, kdy zrovna dočtu knížku a hned se vrhnu k notebooku. Takže v méně než polovině případů. Tenhle článek mimochodem také píšu v práci :D
Jediným řešením by bylo mít rozečtenou jen jednu knihu. Když já to ale jinak prostě neumím :)
Jediné, co mi zbývá, je mít správný přístup k psaní blogu.
1) Nenervit (!) se s tím, že slíbím recenzi na Noname knihu od Noname autora a pak najednou puf! Kniha je přečtená,ale už mám rozečtenou další knihu a NEJDE mi už napsat recenzi na tu slíbenou.
2) Nepsat recenze jako povinnost.
3) Nepsat je s cílem kvantity.
4) Nelitovat přečtené knihy, které chtějí mít svou vlastní recenzi.
5) Nešílet kvůli tomu, že nenapíšu recenzi na nejžhavější super novinku, na kterou se všichni třesou a kterou mám přečtenou mezi prvními.
Čtení a blogování není soutěž, takže no stress. Recenze prostě psát pro radost a snažit se zlepšovat jejich pomyslnou kvalitu.
A co Vy a psaní recenzí? Jaký je poměr přečtených vs. zrecenzovaných? :)
S tímhle problém nemám, kvůli práci a stále méně času čtu "tak akorát" :)
OdpovědětVymazatAsi se ze mě stal závislák, čím méně času mám, tím víc se nelogicky snažím číst :)
VymazatNíkdy jsem s tím neměla problém, jenže teď po roce a něco blogování jsem se dostala do podobného problému a nějak se z něho zatím nemůžu dostat.. Ve volném času hlavně čtu a na recenze už je bohužel čas menší:/ nebo žádný. Já doufám, že to nějak konečně dopíšu a už problém nebude :)).
OdpovědětVymazatJá si nedělám hlavu, že neudělám recenzi na všechny knihy... beru to v klidu :)
OdpovědětVymazatOd doby co mám blog recenzuji každou knížku, kterou přečtu :) Sice jsem na tom s volným časem taky na štíru, ale když dočtu knížku, tak se snažím napsat tu recenzi co nejdřív i kdyby to mělo být ve dvě ráno :D Pak si to nechám trochu rozležet v hlavě a i když už mezitím rozečtu další knížku (nemůžu totiž vydržet víc než pár desítek minut s představou, že nemám nic rozečteno :D), tak mám hrubý náčrt recenze sepsaný. Pak už to jen učešu a tradá, recenze je na světě :D
OdpovědětVymazatTak to ja by som ani nedokázala písať o každej knihe, ktorú prečítam, aj keby ten čas mám. Proste píšem len o tých, kde mi už počas čítania v hlave vyskakujú vety, ako by som o nich niečo napísala. A u iných hneď viem, že nemá zmysel sa trápiť, aj tak by som nič nevymyslela. Robím to tak od začiatku, od kedy som vôbec na blog knihy zaradila. Inak odhadujem, že píšem tak o tretine prečítaných kníh, teraz možno už viac.
OdpovědětVymazatPíšem recenziu takmer na každú prečítanú knihu, ale nikdy nie hneď po prečítaní. Napr. teraz ma čaká napísanie 4 recenzií, medzitým čítam ďalšiu knihu a ďalšiu počúvam ako audioknihu. Ja mám skôr opačný problém, že neviem napísať recenziu hneď po prečítaní knihy, musím sa na to aspoň dvakrát vyspať :)
OdpovědětVymazatJá s tím mám taky velký problém. Raději volný čas využiji ke čtení než k blogování. Navíc ne vždy je nálada. Ale nestresuju se, blog mám pro radost. :) V průměru jsem těch recenzí možná napsala ještě míň než ty. :D
OdpovědětVymazatK tomu tajnému čtení v práci ... Já si čtu ve škole a jednou jsem četla super knížku, ale se strašně nečekaným smutným koncem a brečela jsem při matice. Všichni si museli myslet, že jsem se zbláznila. A nebo že brečím kvůli těm úděsným příkladům... :D
OdpovědětVymazatKvôli škole nemám tiež čas na čítanie a už vôbec nie na písanie recenzií. :(
OdpovědětVymazatS tímhle mám problém spíš opačný - nečtu moc rychle a navíc na to ani nemám tolik času, takže stíhám psát všechny recenze. Pokud ji nenapíšu, tak proto, že se o dané knize nedá moc psát, většinou jsou to klasiky a podobně. :) Čtení hodně doháním ve škole, z čehož nejsou učitelé úplně nadšení, ale co se dá dělat, že. :D
OdpovědětVymazatJá bych nedokázala číst tahle v práci, k tomu všemu na počítači! :D
OdpovědětVymazatJinak ale mám taky papír plný knih, u kterých jsem ještě neudělala recenzi, chci to nějak dohnat! :)
Mám to hodně podobné, hlavně s tím čtením v práci :D
OdpovědětVymazat